Vojtěch Dyk se na české scéně drží již více než deset let. Svého času byl znám především jako mladý a nadějný herec. Dnes je z něj ale také zkušený hudebník, který ve svém životě právě hudbě dává daleko více prostoru.
S hudbou i herectvím se seznámil již jako dítě
Vztah s hudbou navázal již v dětství. Úspěšnou kariéru začal v roce 1992 v chlapeckém sboru Pueri guadentes, ve kterém strávil téměř deset let.V tomto období se také učil hrát na klavír a housle. Herectví přišlo v roce 1999. Od toho roku byl součástí dětského sboru Ty-já-tr- spadajícího pod Divadlo Radar. Díky získávání hereckých zkušeností začal být obsazován do televizních i filmových epizodních rolí či jako kompars.
Po střední škole bylo těžké se rozhodnout, kam dál
Vojtěch Dyk vystudoval DAMU. I přesto, že byl po absolvování gymnázia přijat i na obor zpěv na Konzervatoři Jaroslava Ježka, rozhodl se nakonec studovat herectví.
Ocenění za herecké i pěvecké výkony
Průlomovou rolí se stala postava Tomáše Schindlera v seriálu letiště. Ta nastartovala jeho hvězdnou kariéru. Má za sebou hlavní i vedlejší role v desítkách filmů i seriálů. Dvakrát byl nominován na na Ceny Thálie. V roce 2017 nominaci neproměnil, v roce 2019 vyhrál Thálii za mimořádný jevištní výkon v oblasti muzikálu, operety a jiných hudebnědramatických žánrů.
Úspěch ale sbíral také coby zpěvák. Ještě na začátku své pěvecké kariéry dokázal v roce 2011 vyhrát zpěváka roku v Hudebních cenách Óčka. Za album Live at La Fabrika získal v roce 2012 cenu Anděl za 1. místo v kategorii zpěvák. V cenách TýTý obdržel v roce 2010 druhé místo v kategorii zpěvák.
Při účinkování ve skupině Nightwork dokázal, že je skvělý zpěvák
Slávu mu přineslo i účinkování v kapele Nightwork, kde zpíval za doprovodu svých kolegů a kamarádů. Populární skladby tehdy vydával spolu s Janem Maxiánem či Kubou Prachařem. Do současnosti pak účinkuje v improvizační hudební formaci Tros Discotequos, která volně navazuje na skupinu Nightwork.
Stálé angažmá získal v Národním divadle
Popularita Vojtěcha Dyka ještě při studiích strmě stoupala. V roce 2008 získal na základě předchozího hostování stálé angažmá v Národním divadle. Zde debutoval dvojrolí Havrana a dospělého Káje v představení Sněhová královna. Hral také v Divadle v Dlouhé či La Fabrice. Na divadle ho potkala nejedna z krásných rolí. Mluvit můžeme třeba o nastudování hlavní role v představení Radúz a Mahulena či o postavě Mackieho Messera v Žebrácké opeře.
Nyní dává přednost spíše hudebním projektům
I přesto, že byl Vojtěch velmi úspěšným divadelním hercem, rozhodl se, alespoň prozatím, dát přednost něčemu jinému. Především kvůli pracovní vytíženosti se Vojta rozhodl nadále se divadlu nevěnovat. Tedy alespoň ne novým projektům. Nyní působí pouze v divadle Ungelt po boku své ženy Tatiany Dykové ve hře Slepice na hlavě. Kvůli svým dvěma stávajícím projektům B-Side Band a D. Y. K. se alespoň dočasně rozhodl nenastupovat do nových divadelních projektů.
Na svých hudebních počinech Vojtěch Dyk dlouhodobě spolupracuje s uznávaným jazzovým muzikantmem Ondřejem Pivcem. Na začátku D.Y.K stál pouze autorský projekt. Z něj nakonec vznikla i kapela, která svou hudbou šíří radost dál.
Soukromí si bedlivě střeží, neholduje ani sociálním sítím
Velké pozdvižení přinesl jeho vztah s o několik let starší herečkou Tatianou Vilhelmovou. S tou se seznámil v době, kdy byla vdaná a měla dvě děti. Věkový rozdíl ani její manželství ale nebylo překážkou. Vzali se, mají spolu syna Aloise a dohromady vychovávají i dva hereččiny syny z předchozího manželství.
I přesto, že je velmi populární, na sociálních sítích je aktivní velmi zřídka. Tvrdí, že by se život měl skutečně žít a ne trávit na telefonech. I proto si pořídil obyčejný tlačítkový telefon, který mu kromě volání a zpráv nic jiného neumožňuje. Z jeho soukromého života se tak člověk nové informace dozví opravdu jen zřídka.
Nebojí se výzev ani učení se rolí v cizích jazycích
Vojtěch Dyk je hercem i muzikantem, který se snaží do svých vystoupení dávat maximum. Důkazem je i jeho poslední filmová role. Hlavní roli ve filmu Il Boemo musel celou nastudovat v italském jazyce.